Cesta básníka

Cesta básníka

Jaká je cesta básníka?
Život jak řeka utíká.
Skládám písmenka a slova,
každá je jiná a nová.

Hledím do slunce, do mraků,
všechno je plné zázraků.
Přesto žiji ve své lásce,
také napnutého vlasce.

Vezmu si papír a pero,
píši třeba tisícero.
Písmenek skrytých v papíru,
vždy jen sobě na míru.

Na břehu řeky i moře,
emoce lásky a hoře.
Ve stínu vznešených stromů,
vrátím se do svého domu.

Říše fantazie, žití
a esej sama se řítí.
Do života zvířat, lidí,
ta nikoho neošidí.

Každému dá lásky napít,
někdo se nechá i lapit.
Kdo snil o veliké lásce,
nalezne jí v sedmikrásce.

Květina úsměv vykouzlí,
všichni kdo z kruhu vyklouzli.
Silnějšími se probouzí
a srdce se již nevzpouzí.

Srdce jak znovuzrozené,
neřekne svojí lásce ne.
Dotkne se jí a procitne,
svatozář mu pak vysvitne.

Zamilovat se umírat?
Nebo si život vybírat?
Žít už jen v lásce každý den,
být jednou pro vždy vyléčen.

Naplnit život svou láskou,
se souhláskou, samohláskou.
Na bílý papír psát krví,
vědět, jsem jediný, prví.

Já se svou láskou usínám,
vstávám a nezapomínám.
Svůj život žiji ve štěstí,
jen díky lásce svěžesti.

Autor: IAm Anděl