Závist
závist propadla děravou střechou
zapomenutých krás
škobrtá po cestě
zrovna zametanou vůní květin
neumí vybrečet vztek
těžce oddechuje
má strach z dozrávání
pohádek do úsměvů
hledá nápovědu
cítí
že ji rezaví
poslední slovo
tolik by chtěla tnout srdce zvonu
úpal ze slunečního zlata
ji roztrpčeně zmalátněl
nemůže už dál
z nepochopení
se v bublinkách
skomíravě
Autor
