Dotek lásky, život se naplní

Dotek lásky, život se naplní

Nedokáži popsat co sám chci říct
a nejlepší by bylo nepsat nic-t.
Přesto se pokusím, napsat pár slov,
bude to těžké, bude to můj lov.

Co napsati o lásce samotné
a mám psát to hmotně či druhotné?
Samotná láska má různé barvy,
krásný motýl se vylíhne z larvy.

Život sníme o veliké lásce,
nezvedneme oči ke své sázce?
Tak zvedni krovky a vydej se teď,
anebo zapomeň, tiše tu seď.

Láska bývá slepá a šílená,
vezme Tě vzhůru, když je chycená?
Srazí Tě když nejsi připravený,
podepře jak zázrak, unavený?

Přitom její dotek stačí přeci,
začnou se dít se vším zvláštní věci.
Dotek lásky, život se naplní,
spolu dvě duše, jsou tak, úplní.

Kdo sám dotknul se toho zázraku,
nemá již život chudých žebráků.
Celičký život se mu naplnil,
po čem toužil a po čem také snil.

Zloděj nikdy neukradne lásku,
neodejde nikdy bez výprasku.
Láska se může přijmout, ne vlastnit,
ani když hluchý sám začne básnit.

Co jsem chtěl napsat, píšu bláboly,
přesto mě z toho srdce nebolí.
Již nebude tak jak někdy bylo,
odkryto jest, co se neukrylo.

Děkuji lásko, také Vesmíre,
za všechno pravé, za všechno čiré.
Za to, že jedno srdce člověka,
více od života už nečeká.

Autor: IAm Anděl