Jsem zase šílený
Prázdný je život bez ženy,
v noci se budím zpocený.
Myslím na jednu jedinou,
co poznal jsem hříšnou i nevinou.
Přišel bych k Tobě jako lev,
až by nám spolu tuhla krev.
Pak objal Tě ve Tvé podstatě
a upustil naše opratě.
Dechem zas líbal Tvoji šíji,
nechal zas těla, ať si šílí.
Zbláznil se z Tvojí vůně,
ponořil se do Tvé tůně.
Dále by se naše těla,
roztančila i rozletěla.
V divokém tanci extáze,
vášnivém krásném obraze.
Uvolněné všechny smysli,
zavřít dveře naší mysli.
Nechat obě naše těla,
dělat to co srdce chtěla.
V hříšnosti i nevinnosti,
nakrmit se blažeností.
Nemít nad ničím kontrolu,
zažít zas moře vrcholů.
V přirozenosti a kráse,
splynout v jednom hlase.
Prožít ten pocit blažený,
asi jsem zase šílený.
Autor: IAm Anděl
Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích:
Poetizer zde