Lásku máme v každé buňce
Na prázdnou lavičku v parku,
usmálo se jarní Slunce.
Pak kdosi upustil marku,
korunka šla ke korunce.
Z čistého nebe přišel blesk,
lavička již není prázdná.
Pán zjevil se a byl to třesk,
energie vzduchoprázdna.
Okolo šla právě žena,
výbuch vyděsil jí trochu.
Celá byla ohromena,
řekla mu: "Ty sexy hochu".
Koukne na ní, vidí krásku,
jak jste nádherná má paní.
Roztančenou sedmikrásku,
nahý přikryl sebe dlaní.
Mohu Vám dát svoje srdce,
vždyť pro mě nemá hodnotu.
Nebo ho mám prodat smrtce,
tak vzdát se svému životu.
Netřeba bolesti pane,
my můžeme hledat lásku.
Mám z Vás oči uplakané,
musím si udělat masku.
Pojďme a buďte mé Slunce,
já sám Vám Vesmírem budu.
Lásku máme v každé buňce,
spolu zaženeme nudu.
"Zad."
Autor: IAm Anděl
Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích:
Poetizer zde