Někdy je život jen na vlásku
Občas život zláme nohy ruce,
je to jenom jeho perzekuce.
V ten okamžik dávám se do boje,
napojen na srdeční přístroje.
Někdy je můj život jen na vlásku,
tehdy já položím si otázku.
Co mi to děláš ďáble, živote,
mám skončit jenom v temnotě?
A když ležím v kaluži své krve,
není to naposled, napoprvé.
Náhle děje se zázrak zázraků,
cosi mě strká samo do praku.
Dál vystřelen balistou ke hvězdám,
já říkám si, vždyť to nikdy nevzdám.
Když mířím mezi hvězdy do nebe,
já přiblížím se svojí potřebě.
Sama narostou mi moje křídla,
chtěl mě namočit jen do lepidla.
Já letím jako boží posel, šíp,
věřím, že náhle už je jenom líp.
Překonám jeho, překonám sebe,
pro mě samotného, děti, Tebe.
I pro ten okamžik jedinečný,
nedat to nebyl bych výjimečný.
Překonej všechno, překonej strach svůj
a sám sebe skutečně motivuj.
Získáš tak respekt, jen sám/a sebe,
pokoříš všechno, život i nebe.
Autor: IAm Anděl
Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích: