Slunce na kolotoči
Život je přeci tak krásný,
každým okamžikem úžasný.
Svítí jako hvězda jasná,
jako má myšlenka spásná.
Dotknout se slunce i země,
políbit vítr tak jemně.
Až z nebe padá ta hvězda,
co říká: „život se nezdá“.
Padá hvězda, něco si přej,
požehnání sobě dopřej.
Pak také prožít si lásku
a nenosit žádnou masku.
Tvá láska nikdy nekončí,
tak hoře svoje ukonči.
Miluj a nikdy nepřestaň,
nebo se z Tebe stane saň.
Vidím Tvůj obraz před sebou,
láska se stává potřebou.
Když otevřu moje oči,
jsi slunce na kolotoči.
Rozdáváš lásku i sebe,
asi jsi přilétla z nebe.
Celá Tvoje čistá záře,
spálí vše špatné i lháře.
Přežije v Tobě jen láska,
nezůstane žádná vráska.
V takto dokonalém světě,
každičký celou chce Tě.
"zad." Tuto báseň věnuji i své mamince Ludmile k dnešnímu svátku.
Autor: IAm Anděl
Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích:
