Život a...
Nožkou vratkou chodím stále,
rád bych chodil dokonale.
Proč mě život stále zkouší,
ty můj strýčku Chocholouši.
Nevím, asi se mám zbláznit,
snažíš se mě mravnit, káznit.
Z každého dna letím dolů,
z vrcholu zas do vrcholu.
Když si myslíš, že jsi na dně,
chodit můžeš stále ladně.
Pak pravdou drahý příteli,
že stále nejsi v prdeli.
Na dně? Žiješ na obláčku,
neber chudým dětem hračku.
Když bys byl v jejich kabátě,
v kaluži, taky na blátě.
Žiji, ale je to těžký,
pod nohama mívám ježky.
Co se cestou kolem domu,
nabourali do atomu.
Až mi z toho bolí záda,
pak myšlenka prvořadá.
Objeví se a zas zmizí,
jako bych byl sobě cizí.
Hledám v srdci, hledám v duši,
nic mě při tom nevyruší.
Jen tak na Tebe myšlenka,
Ty tváříš se jak tajenka.
Ha, ha, ha, já musím se smát,
jak Ty mě umíš dojímat.
Živote, Ty děvko, couro,
kanále i černá ďouro.
Já směji se Ti do tváře,
Ty v kočáře, já na káře.
Vydržím Tvé léčky, pasti,
sám pak padneš do propasti.
Autor: IAm Anděl
Líbí se Vám tato báseň? Podpořte ji lajkem na sociálních sítích:
Poetizer zde