Změna
V kávové sedlině býčí hlavu vidím.
Uranský posel nahlédl branami.
Ach, drahý Jungu, proč se tomu divím?
Sdílím tu událost s moudrými vědmami.
Pyšná? Jak mohu! Zbytečně se stydím.
Rozbořil iluzi čistoty mysli,
kvantovými skoky oblohou plyne.
Dýcháním Chaosu srdce naše čistí.
Ryzí vjem zůstane.
Kolik mi zbyde z postoje mého?
Konstrukty rozmete.
Pověz mi, Urane, co chystáš zlého?
Zaměřen na hradby nedobytného strachu,
bleskovým výbojem v oblacích prachu,
zemětřes zpochybní hodnoty naše,
razantním postupem vloží svůj šém..
Rarášek směje se rudému hadru:
"Tím máchej před nosem jinému bratru!"
V končinách našich svoboda kvete.
Život je naopak!
Na sklonku dne svítání vítej...
Autor
