Hvězdy, andělé,
sílu probouzím
a vnímám dary své,
všech bytostí, nebeské.
Budu hledět ke hvězdám
a pod hlavu si vložím starý slovník
Uběhlo různého času
Zrcadlem opaku
nevěřím na lásku
aspoň ne na šťastnou
všude jsou slzy jen, zlomená srdce
Tak uvnitř ukrytá se svým tajemstvím,
tak nebeská i s malým pozemstvím.
Tak lákavá, tajemství nevydá
střemcha těžce voní
stejně jako vloni
z věže rozléhá se zvon
pokorně hlavu skloň
Cítim že som s Tebou v nebi,
cítim že sme ako dva deti,
cítim že všetko sa točí,
cítim že srdce mi zo srdca od radosti samej vyskočí,
ráda zabloudím
na pozdrav tam odpoví
jezírko
nečekaně rozprostřené v jistotě lesa
Láska je ako dym, rýchle sa rozplyne,
láska je to čo nikdy neshyne,
láska je balzam na dušu,
láska neubližuje, to človek si stúpe po ni,
Ten kto miluje, vraj nepodvedie?
Ten kto miluje vraj. Neklame?
Ten kto miluje vraj, nepozná trápenie?
Ten kto miluje je len človek s masa a kosti, preto aj on chybuje...
pod nebem ze smaltu
kde slunce rozbilo výhybku
a zůstalo na jednom místě stát
kde oblouk obzoru