Život je přeci tak krásný,
každým okamžikem úžasný.
Svítí jako hvězda jasná.
jako má myšlenka spásná.
Já vidím vedle Tebe karafu s vodou,
citron pluje po hladině, Ty se směješ.
Vítr ve vlasech Tě dělá činorodou,
koukáš se na mě a celičká se chvěješ.
Proč krásy světa mnohé znám
a přesto radost necítím?
Proč deštěm, mlhou překrývám
svit slunce, všude vidím stín?
Život plný lásky mezi mužem ženou,
čeká nový rozměr, starosti se ženou.
Přijde nová doba, kdosi klepe z venku,
slyším brečet mimčo, táto připrav plenku.
Víla v pramenu lásky zrozená,
za čistotu duše jsi ceněná.
Lásku umíš dávat i přijímat,
každého podepřít a objímat.
Kdo jsem? Zkus rozluštit mou hádanku.
Popelka či princezna z heřmánku?
Jak chutnají mé rty? Jak má kůže?
Co vše cítíš? Voním jako růže?
Díky Ti můj nejdražší příteli,
který se o vše jen tak podělí.
V těžké chvíli mě nabídneš rámě,
pomůžeš mě zvednout, jako dámě.
Malá křehká dívka šla zasněženou ulicí,
v ruce tašku a v ní chleba, oči má zářící.
Jde si vedle velikého domu, zastaví se,
přistoupí k oknu a dovnitř ona zahledí se.
Tygr, to je hustý!
Dinosaurus v kládě.
V žádném případě!
Zakousnul se do kapusty.
Celým srdcem miluji Tě dítě,
celou duší, i když nevidím Tě.
Tvoji lásku, spolehlivost, věrnost,
úsměv, rozpustilost, krásu, něžnost.
